MgA. Stanislav MOŠA
Ředitel a režisér Městského divadla Brno, textař a libretista, narozen 12. 2. 1956 v Novém Jičíně. V průběhu docházky na základní školu navštěvoval LŠU – obor dramatický a výtvarný. Až do ukončení studia na první střední škole hrál aktivně basketbal.
Po absolvování gymnázia s rozšířenou výukou estetiky vystudoval hudebně-dramatický obor Státní konzervatoře v Ostravě a poté činoherní režii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (1983). Souběžně s ukončením studia dostal nabídku od ředitele Milana Páska k angažmá do tehdejšího Divadla bratří Mrštíků, kde inscenoval mnoho dramaturgicky zajímavých a režijně mimořádně zdařilých představení.
Vojenskou službu absolvoval jako dramaturg tzv. malých složek v AUS v Praze (1983/84). V roce 1987 obdržel nabídku do angažmá do Národního divadla v Praze a vytváří zde úspěšné inscenace: Hubačův Modrý pavilon,Žáčkův přepis Ptákovin podle Aristofana, Spiróovu Zahradu. V letech 1984 – 1994 působil také pedagogicky na brněnské JAMU, kde učil činoherní a muzikálové herectví, režii a management řízení divadla. Po tři roky vedl jako umělecký šéf Činoherní studio JAMU – Martu.
1. 9. 1990 je Stanislav Moša jmenován uměleckým šéfem Divadla bratří Mrštíků, po odchodu ředitele J. Kolegara je 1. 2. 1992 pověřen řízením divadla a od 1. 1. 1993 je na základě úspěšně vykonaného konkurzu jmenován ředitelem divadla, tehdy ještě Divadla bratří Mrštíků, od 1. 6. 1993 pak Městského divadla Brna, kde působí i v současnosti.
Na svém režijním kontě má více než sto padesát inscenací, a to nejen v divadlech českých, ale i v zahraničí: Německo, Itálie, Slovinsko, Lucembursko, Švýcarsko, Slovensko, Rakousko, Chorvatsko, Holandsko, Portugalsko, Španělsko.
Z činoherních inscenací jmenujme např. A. Casona – Dům se sedmi balkóny a Jitřní paní, J. Schmidt – Třináct vůní, K. Tachovský – Mor, J. Bouček – Noc pastýřů, B. Hrabal – Něžný barbar, N. V. Gogol – Revizor, S. Shepard – Mámení mysli, V. Nezval – Manon Lescaut, E. Rostand – Cyrano z Bergeracu,W. Shakespeare – Romeo a Julie a Jindřich VIII., R. Bean – Novomanželské apartmá, F. Mitterer – V jámě lvové, A. P. Čechov – Tři sestry, M. Kundera – Jakub a jeho pán, stojí za úspěšnou dramatizací románu Simona Mawera Skleněný pokoj a v neposlední řadě zrežíroval také Shakespearovy inscenace Benátský kupec, Král Lear a slavnou Molièrovu komedii Lakomec v hlavní roli s Boleslavem Polívkou. Jako muzikálový režisér je podepsán pod muzikály jako Oliver!, My Fair Lady (ze Zelňáku), Radúz a Mahulena, Čarodějky z Eastwicku, Les Misérables (Bídníci), Chicago, Probuzení jara, Ptákoviny podle Aristofana, Papežka, Sugar! (Někdo to rád horké), Pokrevní bratři, Flashdance, Kočky, DUCH, TITANIC, Horečka sobotní noci, Nine, Poslední loď aj. Stanislav Moša je také režisérem úspěšných koncertních představení Muzikályz Broadwaye a Magical Broadway, s nimiž se brněnský soubor úspěšně představil jak brněnskému, tak zahraničnímu publiku po celé Evropě. Pod jeho režijní taktovkou vznikaly muzikály jako Sny svatojánských nocí, West Side Story, Cabaret, Evita, Fame, Jesus Christ Superstar, Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Kráska a zvíře, Vrabčák a anděl aj., které se rovněž hrály v mezinárodních obsazeních v mnoha evropských městech. Pro Moravský podzim zinscenoval v roce 2010 Honeggerovo oratorium Johanka z Arku na hranici.
Stanislav Moša je rovněž tvůrčím autorem, jako libretista a textař především ve spolupráci se Zdenkem Mertou a Petrem Ulrychem. V činohře dosáhly největšího ohlasu jeho vlastní dramatizace románu I. Kříže Pravda o zkáze Sodomy, románu J. Haška Osudy dobrého vojáka Švejka, v poslední době však sklízí ohromný úspěch jeho dramatizace románu Simona Mawera Skleněný pokoj. V oblasti hudebního divadla vytvořil již celou řadu projektů – se Zdenkem Mertou Sny svatojánských nocí (1991), scénické oratorium Bastard (1993), muzikálovou operu Babylon (1998), muzikál Svět plný andělů (2000), pohádkový muzikál pro děti Zahrada divů (2004) a první dvě části hudební trilogie Osudová komedie – Peklo (2008) a Očistec (2013). Spolu s Petrem Ulrychem napsal muzikálovou baladu Radúz a Mahulena (1997) a na motivy příběhů Nikoly Šuhaje muzikál Koločava (2001), Máj (2004) na motivy díla Karla Hynka Máchy a v roce 2007 uvedla tato dvojice inscenaci Markéta Lazarová. S Milošem Štědroněm dali vzniknout Hře o lásce, smrti a věčnosti… (1998). Společně se Zdenkem Mertou také připravil megaprojekt Bernsteinovy Mše (1997 a 2001) s více jak 300 účinkujícími na Pražském hradě a v brněnské hale Rondo. Státní opera Praha uvedla v březnu 2005 v Mošově režii operu Zdenka Merty La Roulette, pro kterou napsal Moša libreto.
Je vyhledávaným režisérem v tuzemsku i v zahraničí, kde od osmdesátých let vytvořil na čtyřicet režií i scénických výprav.
Stanislav Moša stál zároveň za nápadem i realizací provozu soudobé Hudební scény, která vznikla jako druhá divadelní budova Městského divadla Brno, a jejíž provoz byl slavnostně zahájen 2. 10. 2004.
Jako televizní režisér má na svém kontě několik záznamů divadelních inscenací realizovaných pro Českou televizi – Dokonalá svatba, Škola základ života aj. V roce 2011 moderoval vlastní pořad v Českém rozhlase – Mikrofórum před půlnocí.
V roce 1992 byla Stanislavu Mošovi udělena Cena českého hudebního fondu za muzikálovou féerii Sny svatojánských nocí. V roce 1996 obdržel Cenu města Brna pro Městské divadlo, ve slovinském Mariboru získal za svoji režii muzikálu Kabaret Cenu za estetický průlom. V roce 2002 mu byla věnována Cena města Nova Gorica za přínos k rozvoji vztahů mezi ČR a Slovinskem, za muzikál Probuzení jara získává v roce 2010 Cenu divadelních novin, v roce 2012 pak Cenu hospodářské komory ČR a Řád zlatého vavřínu a o rok později jej vyznamenává divadelní, literární a audiovizuální agentura DILIA cenou za celoživotní úspěšnou uměleckou činnost. V anketě Brno TOP 100 se každoročně objevuje mezi nejvýznamnějšími brněnskými osobnostmi a jeho Městské divadlo Brno se pravidelně objevuje v sekci nejúspěšnějších organizací.